Medvěd totiž zjistil, že může vyrobit něco, co udělá radost všem členům Juliina fanklubu. Takže něco malého ode mě obdrží Julie, Aveva, Arengil, Danae, Lunkvil, Birute a je-li ještě nějaký další člen fanklubu, který by měl zájem o maličký dáreček, nechť pípne, dodám. :))
Mám vlastně jenom jeden, za to zcela zásadní problém. Jak vám to všem předám?

Nejprve bych ráda zmínila pár slovy oslavu narozenin mé bývalé spolužačky. ( tady )
Po oslavě jsem se opětně nasáčkovala k talí, jelikož měla volný pokoj. ( Vstup jen pro odvážné. ;) )
Dneska jsem si dala volný den, protože 546 stran Korejské války mě vyloženě děsí. Talí mi ujela do rodného pelíšku, takže jsem měla den pro sebe. Rozhodla jsem se, že ho věnuju nákupu vánočních dárků, protože je to možná poslední opravdu volný den až do Vánoc. ( Jak jsem nakupovala a co jsem viděla. )

V kuchyni musíme nutně mít trhlinu v čase a prostoru.
Přišla jsem do kuchyně a v košíčku tam ležel BANÁN. Dokonale žlutý, ideální velikosti.
Máma ho nekoupila. Táta už vůbec ne, proč by to taky dělal.
Nikdo neví, kde se tam ten banán vzal.
Mám jediné vysvětlení. Propadl riftem.

Edit: Tak jsem ho nakonec drze snědla. Se šlehačkou a čokoládovým topingem. Ha!

Click Me!
Adopted from squiby
By mě zajímalo, co z toho bude...

Ano, 1. prosinec je tady. Do zkoušky mi tedy zbývá 16 dní!
Znamená to, že dnes je mezinárodní den boje proti AIDS. Vzpomeňme Mercuryho a držme minutu ticha.
Těšila jsem se na stužku.
Kousek od metra mě oslovila prodávající slečna, které bylo tak maximálně 14, jedinou její radostí bylo, že se ulejvá ze školy a osud postižených jí byl zatím asi upřímně ukradený. Ale třeba z toho vyroste, dávám jí šanci. :)
Slečna: "Koupíte si stužku proti AIDS?"
Kleio: "Stužka proti AIDS znamená, že když ji budu mít, nedostanu AIDS?"
Slečna: *udiveně kouká a vyplašeně mlčí*
Kleio: *smiluje se* "Koupím, nebojte se. Kolik za ni?"
Slečna: *pookřeje* "Dvacet korun, nebo i víc, příspěvek je dobrovolný."
Kleio: "Fajn, dejte mi jednu." *vtiskává slečně do dlaně 21 (slovy dvacet jedna) korun*
Slečna: *rozpačitě děkuje a rychle odchází za jinými lidmi*

Já vím, jsem zlá, ale tomuhle se nedalo odolat. :)

Po dlouhé době zase obrázková aktualizace. :)
( TADAAA! )

Včera jsem si uvědomila strašnou věc!
V Teplicích jsem úplně zapomněla, že jsem pila ten rooibos s ananasem, a tudíž jsem ho nezaplatila! (Teprve když jsem zírala na fotky, polilo mě studené horko [znáte, ne].)
Která dobrá duše to zaplatila za mě?
Ozvěte se, prosím, já vám to samozřejmě dám!
*úplně vypatlaný pablb*

Jsou akce, které se už svou podstatou zákonitě musejí vymknout kontrole. Když se medvěd lední a osika po společné noci s Freddiem rozhodnou, že půjdou uctít výročí jeho smrti, a to na Petřín k soše Karla Hynka Máchy, nemůže to dopadnout jinak než haluzně.
Popis akce: ( následuje zde )

V Teplicích byl sraz.
Zvířecí i rostlinný, neb přítomny byly i Břečťan a Osika.
Lemur potřeboval oživit a ač není v našich silách nějak zasahovat do moci vyšší, dělaly jsme, co jsme jen mohly.
Pil se čaj.
Hodně čaje.
Rozebíraly jsme slash. Furt.
Děsily hetero pár v naší místnosti. (Ale oni za to nemůžou, oni se už tak narodili!)
Lemur podle slov otce vypadal jako "lesba ve středních letech", a proto šel za ženskejma (nebít, to je citace!).
V místnosti bylo padesát submisivních Lejdynek.
A Kočka má dva gendery.
Fotilo se.
Věřte nebo ne, měla jsem sebou Stojan. Ne celý, ale významnou část Stojanu.
Hrály jsme Proč-Protože.
Loučily se Stojanem.
Eba požádala Stojan o ruku. Stojan si to prý promyslí.
Vzájemné loučení a objímání na nádraží a vmáčknutí do vláčku.
Ve vlaku jsme já, talí a Julie prokázaly, že slashem je opravdu možné uprázdnit kupé. Ha! (Pánové se tvářili opravdu hodně vyděšeně. XD)
Julie ve tramvaji dostala Queer as Folk.
A já dostala hlad až po celém dni jenom o sušenkách. :)

( Proč-Protože... )