?

Log in

No account? Create an account
 
 
05 November 2014 @ 10:12 pm
"A vy jste jako náš pacient?"  
Mám takové matné tušení, že o své fóbii z telefonování už jsem vyprávěla několikrát, občas ovšem není zbytí a i já, fonofob, musím vytočit těch pár čísel a jednat. Dnes jsem byla přímo za telefonní ústřednu, telefonovala jsem s naší psycholožkou, naší majetkářkou, s paní ze studijního, jednou maminkou a nakonec se zdravotní sestrou, protože moje astma říká, že to takhle dál nepůjde.
Telefonát na plicní oddělení byl rozhodně ze všech nejvtipnější. Inu, volám, představím se, řeknu, že mě obvoďačka poslala na plicní a že se chci objednat. Sestra přemýšlí, pak se táže, jestli jsem pacient, já řeknu, že nikoliv, ale že jím asi budu. Nadiktuji jméno a rodné číslo, slyším, jak sestra cvaká kamsi (hrozně pomalu) moje numerálie, načež mi zaraženě řekne: "Ale vždyť vy jste náš pacient!"
"Fakt?"
"No ano, mám tady váš záznam, byla jste u nás před patnácti lety."
Well... wow. :)
Tags:
 
 
Místo usídlení: na mechu
Nálada: tiredtired
Poslouchám: vrnění
 
 
 
Zuzka: wooopscertisko on November 6th, 2014 07:43 am (UTC)
Tak ti jsou teda dobří! Na endokrinologii stopili moje záznamy ani ne po pěti letech, potvory.
Jo, fóbie z telefonování... brrrr. Jenom bacha, "fonofobie" je, aspoň podle papírů mojí maminky, opravďácká diagnóza - to když ti hlasité zvuky způsobují neurologické a psychické potíže. Což ostatně možná my obě máme taky.
Alice Stronghold: kachničkyspiritofdream on November 6th, 2014 09:17 pm (UTC)
Vidíš, endokrino... tam taky musím volat.
Asi to přejmenuji na "telefonofobie", aby se to nepletlo. :)
ebzenkaebzenka on November 6th, 2014 02:06 pm (UTC)
Jsi hrozně statečná. Tolik telefonátů v jeden den by mě mohlo i zabít. Já dneska zvládla dva a mám toho tak akorát.
Alice Stronghold: booksspiritofdream on November 6th, 2014 09:17 pm (UTC)
Však mě to taky málem zabilo. :D