?

Log in

No account? Create an account
 
 
02 August 2017 @ 10:53 pm
Post Pop Depression  
Rok 2016 se sice nesl ve znamení mnoha úmrtí, ale hudebně byl opravdu velmi zajímavý. Pro mě se nesl hlavně ve znamení Black Star, které je muzikálně delikátní a fakt, že je to poslední Bowieho album, mu dodává takový dodatečný, neskutečně zajímavý punc.
Nicméně letos doháníme s Nathanelem hudební resty a já jsem vzpomněla, jak mi Lemur doporučovala nové album Iggyho Popa. Slyšela jsem ho jenom jednou, ale pamatovala jsem si, že se mi líbilo a že "starý Iggy zní jako raný Bowie". Měla bych si doma dávat asi víc pozor na pusu, protože co řeknu, to se okamžitě projeví, nějak jsme se bavili o Bowiem, já zmínila toho Iggyho, a poslední týden neděláme nic jiného, než že sjíždíme Post Pop Depression.
Je to hodně zajímavé album, má správný rockový šmrnc, ale zároveň je vidět, že se jedná o práci zralého člověka. Vlastně se jedná o dost minimalistické skladby, kde je v hlavní roli hlas, má takový příjemný šedesátkový nádech, a když se člověk zaposlouchá do textů, uvědomí si, že písně jsou cestou ke smrti. Ne jako něčeho, čeho se je třeba bát, ale jako něco... nového, zajímavého, prostě další milník na cestě. Snad jako by už v životě nemělo přijít nic nového.
Nejlepší na tom je, že Iggy Pop neztratil nic ze svého obrovského glancu, rebelského projevu a rozhodně se nezdráhá vystupovat jenom do půli těla, ale přece jenom je tam opravdu zajímavý přesah věku a zkušeností, které nasbíral.

Jako teaser zkusím dvě své zatím nejoblíbenější: Break into your heart z živého vystoupení, abyste dědka viděli v akci


A American Valhalla, která má opět skvěle minimalistický vzhled, hodně dobře lahodící zvuku



Nicméně doporučuju album celé, pro fanoušky hudby s mozkem je to lahodivý zimomravek na horké letní dny.
Tags:
 
 
Místo usídlení: Podvinný mlýn
Nálada: artisticartistic
Poslouchám: Iggy Pop