Alice Stronghold (spiritofdream) wrote,
Alice Stronghold
spiritofdream

  • Mood:
  • Music:

O víře a jiných věcech. Let´s be DIFFERENT!

Jsem sice v plném pracovním zápřahu, ale dneska jsem opětně dostala ťafku přes čenich a musím psát.
Ráno jsem provedla bojovou akci a doprovodila talí i s její třídou metrem na cestě do Velkopopovického pivovaru. I když jsme se viděly včera, bylo to velice příjemné setkání a 23 minut jízdy metrem jsme, cituji, prolíbaly. Ada v tomhle super článešku skvěle poznamenala, většinu problémů vnímají lidé s penisem a tací, kteří mají střední věk už pár let za sebou. Jednomu pánovi očividně nešlo do hlavy, jak sloučit zdánlivě neslučitelné. Fakt, že líbám slečnu v bílých šateškách a zároveň na krku hrdě nosím stříbrný kříž. Byl sice laskavě slušný, nekřičel, netykal, nedadával. Ale přesvědčoval a tvrdil, že nemůžu mít obojí. Jako kdyby vegetarián jedl řízek. Nejde.
Jak nejde? Pane, je vám do toho houby a já se na vás nezlobím, opravdu ne. Jenže těmto lidem nevysvětlíte, jakým jste si prošli vývojem, co jste prožívali za vnitřní boje i dialogy, netuší nic o nekonečných hovorech s farářem, který si totéž prožíval před osmi lety s mým nejlepším kamarádem a který netušil, jestli se má hrozit nebo smát. Ne, netuší, že jste se vyrovnali sami se sebou, vyrovnali jste se s Bohem, rozžehnali jste se definitivně s církví, kterou jste sice neuznávali moc nikdy, ale až do té doby jste ji torelovali. Netuší, nepochopí. Nevadí.
Jsem křesťan a jsem na to hrdá. Nedělám nic, co by se mohlo komukoliv protivit. Jsem katolík a hlásím se k tomu. Nejsem dobrý katolík. Do kostela chodím málo, z katechismu už nevím nic a u zpovědi jsem byla na posledi před 7 lety, abych mohla jít za svědka na kamarádově katolické "svatbě". Před 22 lety se babička nějak rozhodla, že budu pokřtěná. Umím si představit, že v roce 1985 to taková sranda nebyla. Stala jsem se další v řadě nekonečného množství katolíků, ale až do mých 17 let to nic neznamenalo. Pak přišlo období hledání a já si díky jedné osobě uvědomila, že to nebyla náhoda, ale záměr. I dnes, po té roční absolutní proměně, budu tvrdit, že jsem katolík. Protože je to tak.
Nevzdám se ani své přítelkyně, ani své víry. Nemusím se totiž vzdávat jednoho pro druhé. Mám obojí. A obojí pro mě dost znamená. I když teď vím, že láska znamená o dost víc. Obec církevní by mě totiž ráda poslala k vodě, kdyby mohla. (Jo, i děvka je jim milejší než já, milá, hodná a slušní dívka) Láska ne.
Toliko nekonečně dlouhý článek, který jsem prostě musela napsat.
AMEN.
Tags: otázky víry, zamýšlím se
Subscribe
  • Post a new comment

    Error

    default userpic

    Your IP address will be recorded 

    When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
    You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.
  • 10 comments