Konečně se mi hladiny hormonů v krvi uklidnily a vyrovnaly, dostala jsem se do pohody (řekněme, že téměř studijní) a mám náladu na vzpomínání. :)


Dne 29. 6. poměrně brzy ráno vyzvedla jsem si na Hlavním nádraží krásnou a usměvavou tvář. Chí... O pár hodin později jsme si to v přeplněném předplaceném autobuse, ježto dorazil s téměř hodinovým zpožděním na místo určení, frčely směr Chotěboř. Cesta utekla, ani nevím jak, asi jsme povídaly, krmily se koláčem, který upekla Dangiina maminka (výborný, fakt!) a asi i trochu spaly.
Dorazily jsme mírně před sedmou večerní, vystály si každá příslušnou frontu a s velikým rozčarováním jsme se vydaly světlu vstříc ubytování, ze kterého jsme opravdu neměly radost. Na opačném konci města. Naštěstí jsme potkaly lithin, která nás navedla tím správným směrem - tedy zpět na registraci a ke změně ubytování. Co na tom, že jsme bydlely v jídelně s chrápajícím starým tlustým pánem, bylo to prima, srchy hned za rohem, kino za rohem, hry vedle kina. :D Ještě jednou dík, Anette.
Velká část Festivalu byla, alespoň pro mě a pro dangerouss, jedna velká škola anime a japonštiny. Nemám slov chvály, bylo to prostě boží!!!!!
Většinu času jsme tak nějak strávily s Labkou a Filipem, ať už u her, v kině a nebo v baru. Mohlo to být ještě lepší, kdyby mně a Filipovi neujely nervy. Mrzí mě to a stejně si myslím, že to byla moje chyba (a ty si můžeš říkat, co chceš, však mě znáš *puppy eyes*).
Co vám mám povídat, byla bych tu týden, kdybych měla vypisovat den po dni. Jen se ještě musím pochlubit dvěma úspěchy. Tím prvním je týmové umístění na 4. místě v soutěži filmových hlášek. Na většině má sice podíl Labka s Filipem, ale my taky přispěly, takže společnou odměnou nám budiž báječné sušenky a filmový plakát (který mě sice omrzel a zůstal tam, ale co :D). No a ten druhý úspěch... Mám diplom na to, že jsem infantilní! :D Úžasná věc, tohle infantilní soutěžení, to vám řeknu. A ti největší infantilové ze všecj = já a Filip. Společnými silami jsme každý dovedli svůj tým k vítězství a vyhráli ooooobří lízátko. Já a Dang jsme se téměř okamžitě rozhodly, že skrz na skrz prolížeme díru, což následně znechutilo velkou většinu pozorovatelů. Já fakt netuším proč. *innocence*
No a v sobotu bohužel domů, frčelo se vláčkem a já to zase psychicky tak úplně nezvládla. Asi mě to nalomilo do dalších dní, vzpamatovala jsem se až včera.
Podtrženo sečteno, byl to úžasný zážitek, příští rok jedu zase! A navíc... týden s talí = ♥ .


Ještě nespíte? Ne? Ano? Jestli ne, tak se připravte na veeeelkou spoustu fotek. ;)




Duha nad Prahou - příslib něčeho pěkného. (viděna den před odjezjem)



Výzdoba schodiště.


Labčina ledvinka. :)


Filip fotící...


Talí před Randalfem se maskující...


Želvišky!


Želvišky!!!


Zelená želviška papající salát.
Já vás varovala, že jsem infantilní! ;)


Hra TransEvropa a jeden naprosto geniální tah. Prohlédněte si pozorně. ;)))


Bar.


Kino.


Ano, ano... přesně tam jsme běželi. :D


Podobizna Járy Cimrmana.


Červený trpaslík.


Bylo tam prostě veselo, co k tomu dodat. :D:D:D


Jeden z Chotěbořských kostelů.


Jana a Filip... ach!


Zde diplom za to zmiňované 4. místo.


Další úžasná hra...


...ovešký! Jsou všude!!!


Labka vítězná!


No a tady už je diplom pro Dangerous a Kleio. Jsem na sebe opravdu pyšná! ;)


Já opravdu nechápu, jak se tohle mohlo někomu nelíbit. ^^


No a tady je ta díra. XD


Adoptovaly jsme Labčina medvídka. :)


Renesanční bydlení.


Čičiči...


*purrrrrs*


Bavila nás i břišní tanečnice.


Dokonce dvakrát. :)


♥
Tahle fotka vznikla vlastně omylem, ale byla tak úžasná, že se rázem stala mou nejoblíbenější. :)


Smrtijed!


Sultán...


Princezna...


Král...


Barbar...


Kladný hrdina...


Márdi!!!! Ne příliš kladný hrdina... :)


Ale vypadá jak Márdi, ne že ne. :D


Akce...










Sultánova smrt... Chudák, byl ze všech nejlepší. :)


Tady jsme občas papali. :)


18:50


Totálně rozmazaný "Jack Sparrow".


Talí...


...já. ^_^


No a poslední fotka... cesta domů. Cestou necestou, polem nepolem... nanana.