?

Log in

No account? Create an account
 
 
28 February 2008 @ 10:21 pm
:´(((((((((((((((((((((((((  
Hm, toliko o tom, že i přes tu školu okolo to byl docela hezký týden. Ano, opětně nastal jeden z okamžiků, kdy jsem žasla sama nad sebou a nad tím, jak dokonale se dokážu ovládat, ačkoliv všechna mám vnitřní já křičela a chtěla škrábat, kousat, vztekat se...
V úterý jsem se ptala mámy, jestli může talí přespat v pátek u nás. Tvářila se divně, ale neřekla nic. Tak jsem se podle toho zařídila. No a před chvilkou za mnou přišla, co bude s tím zítřkem. Koukala jsem jako tele na nový vrata. Vůbec jsem nechápala o čem mluví, načež mi oznámila, že s ničím nesouhlasila. Tak jsem se naštvala, že už jsem to dojednala a že to teď nebudu rušit. A ona se naštvala na mě, že jsem strašná, že už jsem to udělala po několikáté, i když ona s ničím nesouhlasila. A prý je to naposledy. Zítra ještě ano, ale pak už ne.
*stulila se do klubíčka*

Ado, Dangie, možná si na LotD sežeňte odvoz. :´(((((((((((((((((

*ani se nesnaží hlídat slzy*

Já to nechápu. Opravdu to nechápu. Snažím se, ale nejde to. Příští středu u nás po plese bude spát Bára. Reakce? "Jo, to je fajn. Aspoň nepůjdeš v noci domů sama."

Proč je to tak těžký?

A proč mě to tak zatraceně bolí? *chce být neviditelná, pryč a tak vůbec*
 
 
Nálada: sore*zima a smutno*
 
 
 
(Anonymous) on February 29th, 2008 08:48 am (UTC)
Regila
Znám to velmi dobře... Fungovalo to u nás úplně stejně. :-/ Vydrž, brzy byste mohly být ve svém, ne? *hází méďovi dobroučkou rybičku*
Alice Stronghold: Tea is love!spiritofdream on February 29th, 2008 12:03 pm (UTC)
Jiný řešení není. Buď umře ona, nebo já, nebo půjdu pryč. A je mi úplně jedno, že se jí to nebude líbit. Naopak. Přeju jí to, protože beze mě bude sama. A já jí budu dávat jasně najevo, že je to její vina.
Ha, zním jako napruzený puberťák. :D
neviathiel on February 29th, 2008 01:37 pm (UTC)
Bóže, tenhle přístup rodičů miluju. Jak po nás potom můžou chtít dodržovat třetí přikázání???

Mně takhle nasrala spousta jiných lidí... jsou to většinou takové ty věci že někdo něco slíbí nebo potřebuje nebo tak, já jak debil čekám a on není ani k sehnání a pak zjistím, že ti to rozmyslel anebo nezjistím nic..

U nás to taky bylo takové... Zatím nejhorší věc, co jsem si od rodičů vyslechla, bylo že mně chtěli jako překvapení koupit na narozeniny auto (jako nevím na co bych ho měla. Někdy se chovají jako natvrdlí). Pak si to rozmysleli, protože usoudili, že jsem nafoukaná a neocením to (znáte tu bajku o lišce a hroznech? Člověk si vždycky důvod najde... ale docela se těším, až se jich zeptám na totéž, až budou, jak jsem si jistá, vybírat bráchovi auto ke dni složení zkoušel na řidičák. Přece nebude jezdit do školy autobusem!).
Alice Stronghold: Letters...spiritofdream on March 1st, 2008 06:47 pm (UTC)
Jo, čtvrtek byl přesně ten den, kdy jsem jak blbka čekala na jistý lidi, jiným lidem jsem nesla nějaké papíry. A nic. A pak tomu mamka nasadila korunu.
Ale na druhou stranu, dneska to bylo dobrý. Včera jsem se hystericky vybrečela, uklidnila a tak. :)
(Anonymous) on March 1st, 2008 11:01 pm (UTC)
Tak to mně zase dodatečně někdo naštvat. Firma, od které jsem měsíc marně čekala na objednávku, změnila způsob dodán, aniž mně o tom informovali, přičemž jsem čekala, až to dovezou a nedočkala se ani informace o změně způsobu dodání a o zdržení o týden. Pak jsem volala na kontaktní číslo a psala na kontaktní mail, abych se dozvěděla, že oni nic nedostali (spíš si ale myslím, že to někdo z nich brzdí). Ach jo.

No a co se týče další věci - čekala jsem od někoho dva týdny na vyjádření, pak jsem to vzdala a najednou se ozvou že teda možná jako jo. Přitom jsou to oni, kdo někdo chtěl a komu jsem podala pomocnou ruku, abych o nich vzápětí týden nevěděla. Tentokrát jsem byla nekompromisní a stanovila si podmínky, protože jsem kvůli jejich přístupu k věci přišla o alternativu, která byla v pořadí hned za nimi.

A co třetice opět potkanů se týkající záležitost... jistá osoba, pyšnící se o věkem mým + 12 let, se rozhodla, že si vezme jedno mládě potkana od kamarádky, ale že ho možná pošle zpátky. Asi si představoval, že mu ho dovezeme pod nos a po víkendu, pokud se mu nebude líbit, zase odvezeme (mimochodem bydlí skoro na druhém konci republiky). Po třech dnech se rozhodl, že potkana pošle zpátky (protože je -kupodivu!- nedůvěřivý a lekavý, že jo, když cestovat poprvé sám přes půl republiky, a porval se s jeho potkanem, přičemž ten jeho ho pokousal -ano, další divní věc, samci se totiž nikdy nervou-), přičemž když se o pár dní později ozval kamarád, že ho vezme, najendou si to rozmyslel, pak se zase rozhodl jinak, přičemž už předání kamarádovi nestihl. Což mně neráčil dát vědět. Takže jsem se potkana dočkala o dva dny později, v dost otřesném stavu (psychickém... a v otřesném stavu byla i klec, kde bydlel a se kterou ho poslali. Smrad jsem necítila, ale kamarádka, silná kuřačka, nesla dno směr záchod co nejdál od sebe a objevila v rozmočených hoblinách suchý kus chleba, se kterým potkana předtím po synovi odeslala k novému dočasnému majiteli). Do přepravky jsem ho bohužel musela narvat vřeštícího násilím, přičemž se pokusil přese mně utéct a pak se mi schovat do rukávu. Kupodivu během večera, co byl u mně, rapidně změnil svoje chování a teď už se projevuje jen lekavostí (což je u něj očekávatelné, je polodivoký) a reakcí "fůj-ruka", kdy na něj šáhnu a on se otočí a začne se zuřivě čistit. (To dělají i některé čiště laboratorní fajnovky, když jim rozhodíte účes.) Přístí týden pojede zpátky k bráchům, jen doufám, že se tenhle výlet nepodepíše na jejich vztahu.
Pak totiž nevím, co bychom s ním dělali. Sám být nemůže, seznámit ho s jiným potkanem asi bude dost problém - po téhle zkušenosti, navíc kamarádka by si ho nemohla nechat. Takže v krajním případě bych si ho asi vzala, nechala vykastrovat a udělala ohromnou radost svým samicím.
aliceingarden: laliceingarden on February 29th, 2008 03:36 pm (UTC)
Lemur, který má jisté tušení, jak se cítíš a navíc má pro změnu taktéž naprosto příšernej den, natahuje tlapky a drží tě VELICE pevně.
Tumáš něco na bolení: http://www.sff.net/people/Lynn.Flewelling/a.gallery.html
(Ačkoli...možná už to znáš.)
Alice Stronghold: Něžné ňuf...spiritofdream on March 1st, 2008 06:48 pm (UTC)
Znám. ;)
*medvídek vrní a vyhřívá se s lemurem na sluníšku*
Markéta: cestaazraelka on February 29th, 2008 08:44 pm (UTC)
Je mi líto, že to máš tak těžký. Tak snad jenom pošlu dáreček.

uzdravseméďa
Alice Stronghold: Tea is love!spiritofdream on March 1st, 2008 06:49 pm (UTC)
Awwww! To je rozkošný medvídek! A má kytišku! Děkuju ti.
ankhoresssmrtka on February 29th, 2008 08:47 pm (UTC)
Připadá mi, že každý, koho znám, má takovéhle problémy s rodiči, tím větší, čím bližší je to můj přítel. Někdy by mě zajímalo, kde se stává ta chyba... nevěřím, že věci jsou jen tak, ale je to horší než zamotaný kruh, to je celé klubko kruhů, řetěz s olověnou koulí na konci. Tak... přeju, ať se ti podaří se z toho vymotat. :))
Alice Stronghold: Cookie!spiritofdream on March 1st, 2008 06:52 pm (UTC)
*vymotává se*
Už to zase docela ujde. Docela.
Měla jsem pěkný den. A nakupovala jsem. :D
Lucie ~ Dangerousdangerouss on March 1st, 2008 09:08 pm (UTC)
*hugs*
Alice Stronghold: Něžné ňuf...spiritofdream on March 1st, 2008 09:13 pm (UTC)
Už je to pryč. :-*
Díky tobě a tomu, žes u mě byla, když to na mě spadlo.
*přitulila se*
Lucie ~ Dangerousdangerouss on March 1st, 2008 09:19 pm (UTC)
:-*