*opráškovaná*Ve středu jsme navštívily nový čajovnový objev pod Nuselskými schody jménem Jedna báseň. Zprávu o návštěvě v brzké době určitě najdete na našich čajových stránkách, protože to skutečně byla jedna báseň. Ty prostory, ty čaje! Ach! Přemýšlela jsem dlouho předlouho, co bych mohla vytknout, nenašla jsem. :)
I když ve čtvrtek musela talí vstávat ošklivě brzy, už naše vzájemné pohledy v tramvaji cestou do čajovny napovídaly, že spát brzy se rozhodně nepůjde. Ehm, pardon. *blažený úsměv*
Ve čtvrtek večer slavili dva moji spolužáci z gymplu narozeniny, plus další spolužáci odjezd do zahraničí. Sešlo se nás překvapivě hodně a ačkoliv jsem se bavila dobře, vzduch v místnosti neexistoval, zato kouře bylo až překvapivě hodně. Talí šla se mnou, vypily jsme si svou nelegálně udělanou almond coladu a šly spát. Venku bylo po dešti a ten příval vzduchu byl skoro vražedný...
Usoudila jsem, že naši se včera určitě nevrátí, takže jsem si tu talí nechala ještě jeden večer a kousek dne. Dneska jsem sice už musela dělat věci do školy, ale byla moc hodná a doprovodila mě do knihovny a pak jsme se chvíli ještě toulaly po městě. Chí, mám dárek pro maminku k narozeninám. To jsem ale hodná dcera, že? :)
Včera byl nehorázně praštěný den. Mám dojem, že měl minimálně tak 48 hodin, protože dopoledne, odpoledne a navečer, to byly úplně jiné dny. Jiné nálady, jiné vztahy. Slzy, smích, polibky... a lihovkové sluníčko namalované na noze. Není nad to být šílená, ne? ;)
No, a to je asi tak všechno. Vypisuju si poznámky z knih, mám migrénu, je mi maliničko smutno a taky jsem nervní z pondělka. Chci pondělí večer!
*medvěd*
