Ano, je to tady, tradiční předzkoušková panika mě zaplavuje. Teda, zaplavila. Šílím, klepu se a není mi dobře. To není fér. Chtěla bych zítra večer, abych si mohla v klidu oddechnout a říct si, že tu zkoušku nebudu opakovat. Řekněte mi někdo, že to bude dobrý!
Já vím, já vím, říkám to pokaždé, a pak si vždycky vyslechnu, že to dělám furt, a proč, když to dopadne dobře. Proč? Protože mám strach. Nechci si školu prodloužit o rok jen proto, že nebudu nic vědět o německém nacionalismu... chm...
No, tak asi tak. :)