Alice Stronghold (spiritofdream) wrote,
Alice Stronghold
spiritofdream

  • Mood:

Jak učitelky (ne)ztrácejí iluze

Máte rádi hořkosladké melodie života? Já docela jo. V podstatě se v nich vyžívám, jelikož si je povětšinou způsobuji já sama.
Ano, zítra mi končí praxe (volejte sláva!), ale s jednou třídou už jsem skončila dneska. Požádala jsem studenty o osobní hodnocení. Jojo, je to tak, ráda se dostávám do průseru, fakt že jo. Výsledek je ten, že jsem dostala pořádnou facku. I když jen pomyslnou, i tak to docela bolelo. Když jsem přišla domů, přiznávám se bez mučení, brečela jsem, protože mi to přišlo všchno děsivě líto. Ale pak jsem se vzpamatovala, částečně taky proto, že jsem si popovídala s talí a strávila s ní příjemnou chvilku ve sluncem zalitém dni.
Znovu jsem se zamyslela nad tím, co mi napsali. A víte co? Je to úžasné. Vyhodila jsem ty papírky, které byly totálně neperspektivní, a znovu si přečetla ty, které mi něco říkaly. Hlavně kluci mají úžasný postřeh. Všechno, co mi můj vedoucí profesor jen decentně naznačoval, my oni řekli pěkně natvrdo. Přesto mi došlo, že to nemysleli zle. S jedním jsem si ještě chvíli potom povídala a musela jsem mu hrozně poděkovat.
Co mě mrzí? Že abych byla dobrá učitelka, nesmím se projevovat jako já. Proč prostě nechápou, že jsem ironická a infantilní?
Didaktické poučky jsou na nic. Kamarádství prostě není na místě, protože studenti ho nechtějí.
Odpoledne jsem brečela, teď jsem silnější než před tím a vím, že to, co jsem předvedla na praxi, se už opakovat nebude. Já totiž nejsem nepoučtelná, víte? :)

Moudro dnešního dne zní:
"Podívej se na Hoffmanku. Dokud se bude přezouvat, učitelka z ní prostě nebude..."
Bota jménem Melichar
Tags: infantilní já, praxe, učím, zamýšlím se, český jazyk
Subscribe
  • Post a new comment

    Error

    default userpic

    Your IP address will be recorded 

    When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
    You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.
  • 11 comments