November 6th, 2006

buttons

Slavit, slavit, běžet a brečet...

Víkend byl...Ani nevím jaký. Prostě byl. Děda slavil krásné 70 narozeniny, strejda a skoroteta byli moc fajn a já se bavila. Do školy jsem toho udělala minimálně, což mě štvalo, jen jsem to házela za hlavu. Autobus mi neujel tak tak. Motala se mi hlava, bylo mi poměrně špatně (ne z alkoholu, aby nedošlo k mýlce). Na tancích jsem sebou švihla kvůli prudkému pohybu hlavou. Zase za idiota. A záchvat přišel. Anička mluví o Péťovi a já já brečím. Růžové lízátko sice funguje, ale jenom asi tak deset minut. Doma prázdno, nikde rameno, kam bych zabořila tvář, nikde ruka, která by pohladila. Horká voda vytváří chladivou páru.
Pak hřejivý telefonát.
Děkuju.
20.00 a já spím.

A ráno? Jééé jéééé jéééé!
Vždyť ono to taky jde. Morfeus, ten milosrdný bůh, opět mi seslal blahodárný spánek. Jsem zase nabitá energií, tvořím a tvořím, těším se na další dny. Praxe se bojím, ale jsem zvědavá osoba a otevřená novinkám. Najednou zase vím, že to půjde. Najednou zase mám důvod nezbláznit se uprostřed dne.

Jééé jéééé jééé!
Nemám ráda tyhle záplavy emocí. Ale uleví se mi po nich vždycky mnohem víc, než když jsem se snažila svoje city kamsi zavírat.
Uf.
Jdu se věnovat školním povinnostem.

P.S. Seminář, na který se nám vyučující bez omluvy nedostavil, nejenže nebude nahrazen. Naopak. Příští nebude mít povinnou účast. Jéééééé! :DDD
buttons

Vůně.

Asi jsem kreativní jen v těch nejméně vhodných okamžicích. Tedy, když absolutně nic nestíhám. Každopádně další povídka je tady. Je hodně lyrická, berte to tak trochu jako báseň v próze. Něco pro mě sice znamená, ale vy si v ní najděte, co v ní uvidíte.

Collapse )
  • Current Music
    Vypsaná fiXa
  • Tags