April 19th, 2007

buttons

Chtělo by to lákavý novinový titulek.

Víme, co chceme já a ty...

Zpívám si zpívám, ačkoliv mi vlastně tak úplně není do zpěvu. Nálada se mi otrávila a může za to fakt, že jediné normální kalhoty se mi roztrhly a celé odpoledne sháním nové a nemám. Fňuk. Chci víc peněz nebo lepší postavu.

Ale kašlu na kalhoty i na dnešek. Protože včera...včera je to, co mě teď momentálně zcela pohlcuje.
Dala jsem naposledy malé sbohem školní výuce a jela do Ústí, abych tam spojila příjemné s příjemným. Tedy milovanou talí a milovanou Vypsanou Fixu. Ačkolivěk koncert měl být až večer, jela jsem už v brzkém odpoledni. Strávit čas s Lucy mě prostě nikdy neomrzí. ♥
Dosti však zamilovaných řečiček, na ty tu bude ještě dost prostoru. Důležitější je koncert. Sice mi bylo jasné, že hudba nezačne hrát přesně tak, jak určuje program, ale že se dostaneme domů až po 23., když koncert začínal v osm, to byl trochu nadplán. A to jsme odešly trošku dříve.
Jako předkapela bylo cosi, jehož jméno by nedělalo ostudu žádnému pravověrnému Jugoslávci, nemám momentální tušení, jaké že to bylo. :D
Když už to vypadalo nadějně, nastal přesun pod minipódum, protože jsem odmítala stát za dvěma dvoumetrovými mladými muži. Hudba byla ještě na pár minut odložena basákovým voláním: "Prosím vás, je tu někde doktor zvukař?" a menším dolaďováním. V půl desáté večer konečně spustily první tóny Márdiho věčně rozladěné kytary. Tak blízko idolu jsem snad ještě nestála, oddělovaly nás pouze kouřící slečna a reproduktor (a slečna záhy už taky ne). Jak moc jsme asi s talí pobuřovali okolí, nebo ho naopak podněcovali ke špinavým myšlenkám, tak to nechám na vaší fantazii. Malá nápověda... Splnily jsme doslova Márdiho výzvu, že polibky jsou dobrý a francouzský nejlepší, a při slovech ...a líbají ho na rty... (která se opakovala jak na zaseknuté desce), jsme udělaly tak, jak chtěl. ;)
Poté se ale kotel začal nebezpečně pohybovat, takže jakmile jsem se zhruba počtvrté ocitla tváří tvář již zmíněnému repráku, odebraly jse se do zadnější části ke stolu. Ale kouzla to nemělo o nic méně...

Bezesnou noc (no kecám, zdálo se mi o bramborových lupínkách, ale co... :D) vynechám, ranní vstávání v 6:00 taky...
Dojela jsem domů, bylo mi smutno. Pak zase ne a teď jsem naštvaná...
A pokud tam včera byl někdo od tisku, chci vidět v lokálním plátku článek s nápisem:

Márdi - idol českých lesbiček. XD XD XD
;D



Edit: A protože nálada je jako kyvalo, tak už je zase dobře. Usmívám se a baším babiččinu roládu. A to uplynulo jen 20 minut... jůůůů. *zpívá si*
buttons

Jak se má člověk soustředit, když je všude kolem?

A poněvadž mě znáte (ano, máte mě do slova a do písmene přečtenou), tak se ani nemusíte ptát, co/koho tím myslím, že? ;)

Momentálně mi tu hraje Placebo, ale ještě chvilku a bude to Fixa, protože jsem si vzpomněla na písničku, jejíž kytarový rif prostě musím... Tracyho tygrrrrrr
Je to tak trochu oplátka za loňské léto. Tak dlouho jsem do dangerouss nalejvala fixí hudbu, až jí zněla v uších i po koncertu Placeba. Včera... Včera mi v uších pořád znělo Placebo. I po koncerně Fixy. Jo, říkám to pořád, že Všemohoucí má zvrácený smysl pro humor. :)
Ale proč o tom vlastně... Jo! Už to mám. Měla jsem sluchátka na uších, ale moc jsem ani neposlouchala, co mi tam hraje, protože jsem si broukala Please, don´t die, když tu náhle oslovila mě dívka rozdávající reklamní předměty. "A nemáte třeba kočičku?" pronesla zcela nevinně nabízejíc mi přitom keramické ono. Chuděra asi moc nepobrala, proč nejdřív naskočil nablblý usměv a vzápětí se mi orosily oči.
Mám... ale je daleko. A jednou bude blíž. :)

A tu misku jsem si samozřejmě nevzala. :D

Jej, mám nějakou děsně ukecanou a kreativní náladu... Jdu něco psát. Haha.
  • Current Music
    Placebo - Black Market music
  • Tags
    , ,