August 11th, 2008

buttons

Obrázkové ohlédnutí

Konečně se mi dostalo do tlapek kompletní ofotografování z letošní historické exkurze, kdy naše KDDD vyrazila mimojiné poznávat krásy Šumavy (detaily + fotografie byly zde), a jelikož už zkušeně rajčatuju, tak i vy si můžete další obrázkové vzpomínky prohlédnout. Jestli teda chcete. :)

kleio.rajce.idnes.cz ;)
  • Current Music
    Standa Ježek postupuje do finále
  • Tags
buttons

Ve vlaku, v posteli, v autě, v bazénu, v papírnictví, v čajovně, v Drážďanech a taky v supemarketu

Od úterka do neděle jsem trávila své prázdniny v Ústí. Sice jsem naivně myslela, že třeba i přečtu knihy, ale vůbec mi nevadí, že jsem přečetla jen půl a půl. Byl to totiž týden velice, velice nabitý.
Hned v úterý jsme byly s talí naloženy do auta a jely jsme s jejími rodiči do Gottleuby, malého lázeňského mestečka na německé straně hranic, kde jsme se procházely v teple zapadajícího slunce. Moc pěkné městečko, jen co je pravda.
Collapse )
Ve středu bylo hned od rána strašlivé vedro a my, jakožto neohrožené duo, jsme se vydaly do Děčína. Tam jsme okamžitě zamířily do papírnictví (je to nemoc, fakt), poté na pobočku místní Zoo, kde je expozice tropických ostrovů. Viděly jsme varany! A taky moc krásnou krajtu, která se přátelky obtáčela okolo skla. Taky jsem tam dostala husí kůži z pavouků, kteří mají speciální kutlošky v umělé jeskyňce, ovšem třeba i ve stropě, takže to vypadá, že na vás každým okamžikem skočí. V celé expozici bylo šílené horko a vlhko, ostatně jako v tropech. Vypadly jsme ven celé zplavené a rychle jsme si to kvapily k aquaparku. Sice jsme se maličko zamotaly, ale nakonec jsme ho našly a svá přehřátá těla tři hodiny chladily v bazénech a na tobogánech. A taky ve vířivce. Jejej, to bylo žůžo! Škoda jen, že vedro bylo i při odchodu, takže než jsme se doplácaly zpět k vlaku, tak jsme se zase provařily. Taky jsme nasedly do osobáčku na Střekov a průvodčí se nám smál, že sedíme v blbém vlaku. Ale i za těch doplacených 7 korun ta okružka docela stála. :)
Collapse )
Ve čtvrtek jsme si daly pauzu. Pořádně jsme se vyspaly, skrývaly se před horkem a vyrazily teprve navečer do čajovny na ledový čaj. U Žáby je nová košiška (teda kocourek) a je ohromně přítulná. A má ráda stříbrné stužky. Jujííí.
Pátek byl den velké expedice. Konečně jsem mohla poznat Drážďany. Juhů. Cesta tam byla opravdu dobrodružná, protože jelikož nejsme milionářky, nemohly jsme si dovolit jet do Německa rychlíkem, takže jsme osobáčkovaly. Nejvíc mě dostalo, že do Bad Schandau přijel rozhrkaný jednovagónek a čekal tam luxusní klimatizovanž S-vlak. Jo, není osobák, jako osobák... V Drážďanech jsem kukala jak lední méďa na kokosový ořech, hrozně se mi to tam líbílo. Trošku jsme poťapaly a zamířily na výstavu egypských pokladů (což byl taky primární cíl) a při té příležitosti taky na lužický poklad 900gr. stříbra. Následovala svačinka v parku, kde nám vrabešci zobali z ruky, a také horká čokoláda v Orange Café, v té nejmenší kavárně v Drážďanech! Bylo to úžasné! A je skvělé být v Němeku s někým, kdo hovoří německy, když už neumím ani šprechtnout. Ještě jsme okoukly Kreuzkirche (nemám páru, jak se to píše) a pár krámečků a památek a zase frčely osobáčkama směr Děčín. *hopká a je děsivě nadšená z Drážďan*
Collapse )