June 1st, 2012

buttons

"To jsem já."

^^

To jsem takhle jako obvykle při pátku šílená hausfrau - uklízím, vařím, peru a mám u toho puštěný nějaký šílený seriál, povídám si s kočkou, když tu náhle zvonek. Trochu zmateně se táži sluchátka, kdo že je to na druhém konci. Ozvalo se tiché: "Ahoj, to jsem já." Po pauze roztomilý hlas připojil i svoje jméno a já jsem šla Lejdynce otevřít. :D
Asi o půl minuty později dorazila i Dangie, já se věnovala bydlenkovství, pohostila jsem hosty čajem a zákuskem, drahou ženu večeří, kočku podrbáním, protože děvčata se věnovala anglické gramatice, cože je pro mě španělská vesnice.
Začala jsem si hrát Simíky, protože mě to včera docela chytlo (ano, prokrastinace!), a než jsem se nadála, shromáždily se obě výše jmenované a sledovaly, jak si hraju. Ono je to lepší než film. Rozjíždím krutě telenovelovitou romanci. :D
A víte, co je nejkrásnější na tom všem? Že jsem byla unavená, protivná, trochu otrávená z toho, že nejdu ani kamarádovi na narozeniny, ani na noc kostelů, a hle - ono je dobře, že jsem nešla nikam. Tohle bylo totiž strašně suprový. <3