?

Log in

No account? Create an account
 
 
21 November 2008 @ 10:18 pm
Literární večer  
Chí. Zúčastnila jsem se literárního večera, který pořádala paní profesorka, u níž jsem praxovala.
Buď bych o tom musela psát až do umření a nebo se budete muset smířit s výkřiky do tmy. A jelikož je večer, tak umřít nechci, budu tedy do tmy křičet. :D
Průběh literárního večera je cca následující.
1) Studenti zahrají připravené scénky na zadané téma večera.
2) Krátká přednáška některého z profesorského sboru na téma večera.
3) Studenti se rozdělí na skupinky a vylosují si místo, předmět, hlavní postavu, minulost hlavní postavy a výrok.
4) Následuje cca hodina času na přípravu a pak se přehrají improvizované scénky.
Aby se profesoři nenudili, losují si taky. :D

Téma večera: BRAK A KÝČ.

A jelikož jsem tam byla, tak jsem se přidala k paním profesorkám a pomáhala jim tvořit.
Naše losy: místo - vojenská základna, hlavní postava - rentiér, minulost - výchova domácím učitelem, předmět - zlatý klíček od tajemné skříňky, výrok bude uveden na konci textu. ;)
Výsledkem je rozsáhlá epická báseň, ve které se mísí český folklór s antickými motivy a vojenskou tematikou. :D Abyste byli trošku víc v obraze, tak tok našich myšlenek běžel asi následujícím směrem: když tajemná skříňka, tak jedině pandořina, takže jsme stvořily tajnou agentku Pandoru. Abychom se držely načaté linky, našly jsme si, že milý Pandořin jmenoval se Epimétheus, což nám přišlo blbý a dlouhý, tudíž byl překřtěn na Epíka. Kentaura moc neřešte, v místosti zaznělo "jak se jmenoval ten kentaur" a stalo se to průběžným motivem. :D


Epík byl vytržen se spaní
letadlo se hrůzně naklání
nad hřebeny mořských vln
rentiér je strachu pln.
Bere mapu, zlatý klíček,
ztěží tlumí chvění víček.
Voda mokrá, slaná, mělká,
v dáli z voru mává selka.
Epík doušky polyká,
než se vody naloká,
spatří zuby žraloka.
Kdo zachrání Epíka?

Pomáhej mu kentauříček...

Epík jako napotvoru
vrazil hlavou do dna voru.
Ztratil náhle vědomí.
Selka na vor už ho tahá,
v českém kroji, není nahá!
Epík krasavici zří
polibek jí uloupí.

Pomáhej mu kentauříček...

Na obzoru dlouhé zeď
s nadějí k ní každý hleď
a dřív než se nadáli
na pevnině přistáli.

Pomáhej jim kentauříček...

Epík o polibek žebrá,
selka jeho proseb nedbá.
Bere nohy na ramena,
za zdí mizí uražena.

Pomáhej mu kentauříček...

Epík mapu, klíček svírá,
hledá, kde je ve zdi díra.
V ústí hlavní tupě zírá,
strachm mu půlky k sobě svírá.

Pomáhej mu kentuříček...

Zjevila se záhadně
na vojenské základně:
"Nejsem děvče ze dvora,
jsem agentka Pandora!"
Epík kouká na tu husu:
"Dej mi ruchle ještě pusu,
než mě tady zabijí,
ať si něco užiji!"

Pomáhej mu kentauříček...

"Následuj mě Epíku
do temného sklepíku.
K mojí skříňce záhadné
žádný klíček nepadne."

Epíkovi líce hoří
všechny zábrany se boří.
Serve z hrudi klíček zlatý:
"Pandoro, už nejsem svatý."
Pandora mu pusu vlepí:
"Cítím se teď strašně happy!"

Pomáhej jim kentauříček...

Otevřeli skříňku spolu,
napřed svrchu koukli dolů,
avšak poklad nenašli.
Je jim z toho na mašli.
Jak se jmenoval ten kentaur?
"CHIRÓN!"
vyřkli oba v němém úžasu.

V svátost manželskou tím vstoupili,
polibkem ji stvrdili
dávnou věštbu tím naplnili.
Pomáhej jim kentauříček...

Poučení z toho plyne
cennější než mnohé jiné
Muž je tvor, který první polibek uloupí,
druhý vyžebrá,
třetí si vymůže,
čtvrtý dostane,
pátý si nechá líbit
a všechny ostatní trpělivě snáší...
Tags: ,
 
 
Nálada: crazycrazy
Poslouchám: Sex ve městě
 
 
 
tits_teapot on November 21st, 2008 09:49 pm (UTC)
Duhá sloka je nejgeniálnější. Vlastně je to celé geniální:D.
Jáááj!
*směje se strašně strašně moc*

...Já už mám dneska taky dost :D.
Alice Stronghold: Tea is love!spiritofdream on November 22nd, 2008 08:52 am (UTC)
Squeee.
Amy Williams: Swing life awayliszkalupeni on November 21st, 2008 09:50 pm (UTC)
Uá, to je fakt super epos:)) Refrén mě docela dostal - pomáhej mu kentauříček je kawaii! To mohlo být dost zajímavé... jak vypadaly ostatní scénky?
Alice Stronghold: Books are love!spiritofdream on November 22nd, 2008 08:51 am (UTC)
Holky vytvořily nádhernou scénku o chudé švadlence, která žila v katakombách. Zamilovala se do chlapečka Dušánka, který měl na sobě tolik látky, že to v životě neviděla, požádala ho o ruku, dala mu krásný prsten s diamantem, ale on si ji nemohl vzít, protože jeho matička tomu nepřála. :D :D :D

"Chudá švadlenka, když spatřila tolik látky na jednom Dušánkovi, poklekla na koleno, vytáhla prsten s diamantem a pronesla [velmi znuděně] jsi láska mého žití, vem si mě. Dušánek se nadechl, až knoflíky létaly a řekl [čte z papíru] chtělo by se, mělo by se, mohlo by se státi, ale nebude se, nestane se, neboť neví se, co na to máti, až se vrátí."

Druhá skupinka vytvořila tragický příběh o lichvářce, donu Juanovi a stříbrné pudřence, který byl zcela improvizovaný, takže nepamatuju dialogy. :D
branwen: squeebranworld on November 21st, 2008 10:00 pm (UTC)
jééé *nadšeně tleská*
to je dokonalý :D a souhlasím s Tit, nejlepší je ta druhá sloka :DD
Alice Stronghold: Books are love!spiritofdream on November 22nd, 2008 08:52 am (UTC)
Hih, tak to s tím krojem je zrovna můj příspěvěk. ^^
Žbrbláčektenisak on November 22nd, 2008 09:23 am (UTC)

ten poslední verš, jako by ze života vycházel
Lucie ~ Dangerousdangerouss on November 22nd, 2008 02:15 pm (UTC)
Tohle jsem si vzala k jídlu.
XDXDXDXD
Alice Strongholdspiritofdream on November 22nd, 2008 02:16 pm (UTC)
Žiješ? :D
Lucie ~ Dangerousdangerouss on November 22nd, 2008 02:26 pm (UTC)
Asi jo. Jdu konečně něco napsat. :)