Dneska jsem měla v 10 odjíždět. Nebo třeba v 11, kdybych se nechtěla přetrhnout. Ale jak vidíte, je po desáté a já jsem stále tu.
Před odjezdem vám totiž musím sdělit jednu veselou historku.
Včera jsem se se spoluzviřátky bavila jako už dlouho ne. To uvolnění bylo tak osvobozující! Nejdřív jsem si dala takový rychlosraz s kamarádem, který mi donesl nádhernou růži, a na večer jsme měly domluvený sraz v Duhovce. Chybělo mi sice koťátečko moje, hlavně ve chvílích, kdy se tam vlše s králíškem chumlaly, ale zase to nebylo tak hrozný, protože když se něco děje, tak se nesmutní. :)
A přišel i Filip a pak i Hyenka.
Všichni mi donesli nějaké dárešetky! Já vás asimiluju! <333 (Na fotkách chybí kamínek s medvídkem od Frí, nějak se mi nedařilo ho vyfotit.)
Nicméně, jak to tak bývá, čas letěl, najednou bylo tři čtvrtě na půlnoc a já fakt musela stihnout poslední metro, anžto se mi nechtělo jít v noci parkem ze Špejcharu na 174.
Dorazila jsem domů přesně akorát, metro jsem stihla tak tak. Uvelebím se v pelíšku, napíšu romantickou smsku kočičce. A zrada. Nemohla jsem usnout.
Podařilo se mi zabrat tak kolem druhé nejdřív. Uprostřed toho nejtěžšího snu mě probudí zvonění telefonu, který jsem omylem zapomněla vypnout. Plácám se k němu. Matka.
"Můžeš mi vysvětlit, kde jsi v tuhle hodinu?!" Zněla opravdu, ale opravdu hodně nasraně.
"V posteli."
"Cože, v jaký posteli...?!"
A to už vylejzám z pokoje, jdu do obýváku, kde matka sedí po tmě a telefonuje mi.
"Ve svý. Asi tak od půlnoci (no, dobře, dobře!)."
A tak si představte, že jsem byla při svém příchodu tak ticho, že jsem naše nevzbudila, máma se ve 4 probrala ze sna a místo aby se třeba podívala, že mám v chodbě rozkopnutý boty a bundu, tak z pootevřených dveří do pokoje pochopila, že ještě nejsem doma. A stačilo nakouknout, že?
Teprve teď jsem objevila, že předcházelo asi ještě 5 smsek v podobném duchu.
Pointou je, že jsem pak zase nemohla usnout, teprve v půl sedmé! se mi podařilo pořádně zabrat. Teď mě probudili dělníci likvidující náš výtah.
Jsem jako chodící mrtvola, rozhodně v 11 nikam nejedu.
Takže až odpoledne.
Každopádně, za ten bezvadný večer mi to stálo. Asimiluju vás všechny. ;)


P.S. Už mám první duhové razítko!!! *__________________*