Jsem sjetá cukrem. Ale tak hrozně moc!
Dneska je něco podivného ve vzduchu. Jaro. A taky slash.
Dneska nějak opadávají kameny ze srdcí.
Konečně jsem schopná vidět, že všechny ty zmatky měly smysl, protože mi pomohly uvědomit si dost důležité věci.
A nechci sice dělat, že se nic neděje, čas je potřeba vždycky. Ale za rok... za rok se hladina uklidní docela.
*už nikdy nechce pít sladký čaj*
P.S. Víte, jak se asi cítil Diggory Kirk, když viděl zánik Narnie? Já totiž jo. A není to příjemné. Ale pak si uvědomíte, že jsme měli tu čest zažít její zrod a průběh, který byl krásný... A tak co už s tím, ne?¨
*jde najít vhodnou punčochu k oběšení* XD (Reb, já tě asi taky praštím! XD)
P.S. 2: Bude mi někdo věřit, že název tohohle entry vznikl zcela nezávisle na Regile?