?

Log in

No account? Create an account
 
 
14 October 2012 @ 06:21 pm
Na Budeč je cesta  
Sobotní počasí tomu chtělo, abychom konečně vyrazily na výlet. Původně to v plánu nebylo, protože se chystal výjezd do let sedmdesátých, ale protože moje maminka (a brzy i můj tatínek) slavila dneska svoje narozeniny, muselo být cestování časem odloženo.
Místo toho jsme vyrazily na místa nejstaršího slovanského osídlení u nás, cesta byla plánována od Zákolan do Roztok-Žalova, měla to být sice delší (asi 12-14km) trasa, za to nenáročná. Vlastně asi byla, když na to tak přijde.
Problém první byl, že jsme někde na ani ne rozcestí ztratily červenou značku, která bez jakéhokoliv upozornění zahnula kamsi kolmo doprava, zatímco my jsme si suverénně pokračovaly rovně. Až když jsme místo k rybníku došly k silnici, došlo nám, že máme asi problém. Naštěstí má má žena telefon převratné inteligence, který nám ukázal, kudy z nudy, a nakonec jsme se na Okoř dostaly zdárně.
Hradní zřícenina je celkem sympatická, nemám nejmenší tušení, kde jsou zbytky renesanční a barokní přestavby, protože ruina je jenom původní gotický základ. Zub času asi hlodá nejdřív do elegance. Ještě sympatičtější je ovšem přilehlé občerstvení, kde jsme se potěšily místní bezmasou baštou a jarovou limonádou.
Pak vesele dál, tentokrát po zelené turistické značce až do Přílep, kde jsme z ní chtěly sejít a projít to přímo, přes "polňačku" až do Žalova. Nastal problém. Špatně jsem si označila, kterými ulicemi jít. A zapomněla jsem, že ty vesnice jsou tam dvě, ne jedna. Nastala duševní krize a chuť sednout si na bus a jet domů. Nakonec nás zase zachránila inteligence telefonu. Cestou do kopce na polňačku nastala druhá duševní krize, kdy jsem si prostě chtěla sednout do příkopu a teleportovat se. Naštěstí jsem byla záchranně ochumlána, opusinkována a za tlapku vzatá, takže jsme vylezly na kopeček a pak už se šlo krásně.
Levý Hradec se na rozdíl od Budče proměnil od starých časů k nepoznání, tak jsme si jenom obešly hřbitůvek a vydaly se na průzkum nedalekého autobusu. Odjížděl za dvě minuty, čemuž se říká klika. Cestou nám někdo uřízl nožičky a vyměnil je za dřevěné špalky. Nebo gumu. Nebo něco takového.
No a abychom toho měly ten den ještě víc, přišly jsme domů, omyly se, zkulturnily a vyrazily do Dragon-Blančí rezidence, kde nás čekala slaná ovesná kaše s hovězím. Bylo to vynikající, i když na pohled trochu nedůvěryhodné jídlo. Večer jsme zakončili Evropou a vinným moštem, což bylo krásné.
Dnes k našim, kde jsme zase žraly. Gastrovíkdend je naštěstí u konce, zítra budu v práci sedm hodit trpět hladem. Dobře mi tak. :)

Nicméně, ještě než bude úplně hnusné počasí bychom rády prošly Divokou Šárku. Zájemci budou opět vyzváni. ;)

A na závěr samozřejmě fotodokumentace, o tu vás nemůžu připravit: http://kleio.rajce.idnes.cz/Na_Budec_je_cesta
 
 
Místo usídlení: doma
Nálada: blahblah
Poslouchám: opravování písemek
 
 
 
Veronika Barborkov: pic#117251818Veronika Barborkov on October 14th, 2012 05:07 pm (UTC)
Krásné fotky!
Alice Stronghold: autumnspiritofdream on October 14th, 2012 06:11 pm (UTC)
Děkuju. :)