?

Log in

No account? Create an account
 
 
08 January 2013 @ 10:48 pm
Jak jsem byla ve sboru  
Řekněme to takhle:
- kdybych nepřijela o čtvrt hodiny později, protože slečna, která mě tam měla dovést, jela ze zkoušky
- kdybych neměla rýmu a kašel
- kdybych měla sebemenší povědomí o tom, co jsou to noty
- kdybych si vzala alespoň flašku vody
- kdybych neměla pocit, že mi utíká osnova a já nevím, jakou melodii mám před sebou
- kdybych od prvních tónů sopránu nezačala váhat, jestli jsem vůbec soprán
- kdybych se dokázala uvolnit, alespoň čelist bych mohla zvládnout
- kdybych uměla správně dýchat
tak prostě kdybych tohle všechno uměla, nebyla by to taková sranda a byla bych dokonalá.
Místo toho jsem si užila zábavu nad Mozartem, ztratila se asi dvacetkrát v notách a nebyla jsem schopná zazpívat jednoduchou anglickou písničku, protože jsem neviděla ocásky u čtvrťových notiček (a ne nevím, co znamená čtvrťová, doplním si znalost), dostala jsem sušenku, mrkev a vlastní noty. A pak jsem ještě dvacet minut po zkoušce u klavíru zkoušela, jestli jsem soprán a objevili jsme s Jirkou tóny, o kterých jsem nevěděla, že je ještě dokážu zazpívat.
Těším se, že
- se naučím znovu pořádně dýchat, uvolnit krk a zpevnit břicho
- při troše tréninku budu mít brzo zase krásně čisté vysoké tóny, protože k áčku mi překážel asi fakt jenom ten chrapot
- brzy poznám všechny ty milé lidi, co tam chodí, jsou tam i dva kolegové z profese a jedna je dokonce taky češtinářka
- v dubnu bude vystoupení a já bych prý mohla vystupovat, i když začínám
- úplně nejvíc moc zase zpívám a je to neuvěřitelně skvělé.

^_^
*vydává tiché tetelivé citoslovce*
Tags:
 
 
Místo usídlení: home
Nálada: hyperhyper
Poslouchám: nothing
 
 
 
ebzenka: blackthorn fairyebzenka on January 9th, 2013 12:38 am (UTC)
Já chci taky sbor! Myslela jsem si, že už jsem se od té drogy odpoutala, a ty přijdeš a zase v tom lítám...

Nojó, když já bych taky chtěla všechno, žejo. Psát, zpívat, vyšívat, tkát koberec, tančit (tady zůstane u tréninku a zbožného přání), péct úžasné dorty, vařit složité pokrmy, učit se bojová umění, ovládnout nové jazyky, znovu studovat literární kulturu, naučit se čajový obřad, sledovat milion seriálů, cestovat a chodit na dlouhé výlety, naučit se kreslit, ovládnout Linux,... a nakonec stejně zůstanu u praní, uklízení, přebalování a míchání kaší, a taky stavění z kostek a čtení leporel. Výlet musí být do 5 kilometrů, jinak to děti neujdou. Dorty peču jen k narozeninám a jídlo musí být do půl hodiny na stole, jinak se rodina vzteká, že má hlad. Ach jo. Snad to stihnu do důchodu. :-)
Alice Stronghold: Yulespiritofdream on January 9th, 2013 07:26 am (UTC)
Mám ten samý problém - chtěla bych být dokonalá, chtěla bych umět strašně moc věcí, ale na polovinu z nich jsem líná, na další polovinu děsně nešikovná a u té třetí poloviny se buď stydím, nebo si myslím, že mi to nepůjde, tak mi to nejde. Takže taky končím u základního vaření, banálních příprav do práce, občasnou péčí o kočku, hraní s kočkou a plánování výletů, na které někdy určitě fakt půjdeme, až nebudu moc unavená a nebo bez peněz. Ale tak co, stejně mám pěknej život. :)