Ne, dneska jsem prostě k neutahání. Jsem asi nadopovaná černým čajem. Ano, už jsem taky závislá na Earl Grey. A o co hůř, chutná mi pít ho s mlékem. Já přece nesnáším čaj s mlékem!!! No nic, o tom mluvit nechci. Errr...původně jsem měla nějakou konkrétní myšlenku, o které jsem chtěla psát, ale jak jsem zasedla za počítač, tak zmizela. Schválně, jak dlouho budu ještě cvakat do kláves, než si vzpomenu, o čem jsem to chlěla psát. A schválně, jak dlouho to někdo vydrží číst... Jo! Už vím. Dneska byl divný, řekla bych skoro hořkosladký den (jako vytržený z Hřebejkova filmu). Všichni moji blízcí mají náladu jako na houpačce. Můj nejlepší kámoš, co by si měl právě teď se svým vyvoleným užívat na dovolené, mi poslal zprávu s textem: "Taková věrnost v lásce, ke které se musíme nutit, nemá větší cenu, než nevěra."... To mě zarazilo a rozesmutnělo ještě víc. Ale pak jsem měla neodbytný pocit deja vu. A ano, měla jsem pravdu, tohle už jsem někdy četla. Lovila jsem ve špatné paměti, v archivu a našla jsem!!! Bylo to v jednom z článků od Lorrain. Divné, že? (neříkám slovo "divné" nějak moc často?)To říkám... náhody...ale šak to znáte. Každopádně kámoš mě zarazil. Co tím myslel? To se možná dozvím a možná taky ne. Je totiž záhadný. A témata měnící. A provokující. No, snad se dočkám....

On to fakt někdo dočetl až sem??? :)