?

Log in

No account? Create an account
 
 
18 September 2006 @ 05:31 pm
O princezně, která nesnášela nečinnost  
Nadpis možná může být lehce zavádějící, ale nenechte se mýlit. Vzhledem k tomu, že jsem přečetla další historickou knihu o jednom podivném sňatku, je další mé uvažování poznamenáno. Mladičkou princeznu nezasnoubili už v dětském věku, ve 14 letech stále zůstávala svobodná, což bylo podivné. O dětství té, která nám dala Otce vlasti, se neví skoro nic. Jak to, že princezna nebyla provdána? A protože mi to vrtalo hlavou, tak jsem z toho zase něco napsala.
Enjoy it!

Jo, je to zase bez kontroly, takže omluvte případné nedostatky.



Eliška


Ruce samy vykonávaly započatou činnost. Nepotřebovala se na nic soustředit, kromě svých vlastních myšlenek. I tak světlo z plápolajícího ohně nemohlo postačovat k tomu, aby pořádně viděla na vyšívání. Neuměla zahálet. Nesnášela nečinnost. Takže i teď zaměstnávala ruce alespoň vyšíváním. Ještě o tom neví, ale jednou si sama ušije své svatební šaty. Rudé… Ale nyní ještě ne. Přednedávnem jí bylo čtrnáct let. Mladší sestřičku provdali už dávno, starší a milovaná Anna ve svých šestnácti již byla v očekávání dědice korutanského trůnu. Korutanského? A co ten český? Eliška se opět zachvěla. Odložila hedvábné nitě i krásný přehoz. Poklekla a modlila se v slzách. Jak jen Bůh mohl dopustit něco takového? Smrt přišla z nenadání a uťala poslední chvějící se výhonek na prastarém kmeni rodu, který této zemi panoval přes čtyři sta let. Za posledních pár týdnu si připadala jako loutka. Nástroj v rukou mocných. A přitom by to měla být ona, kdo má moc. Ona, zaslíbená nevěsta Kristova. Její budoucnost měla být zářivější než osud, co čekal sestry hnané do manželství bez lásky. Riziko těhotenství by jí bylo milostivě odepřeno. Jako princezna by zastávala úřad abatyše, ona měla vkládat korunu na hlavu pomazané královny české. Umění číst i psát by ji zdobilo stejně jako akty milosrdenství. Potají tahat za nitky, být nezávislá na vládě muže. Svobodná. Jen v rukou Božích… Ale teď? Je poslední svobodnou princeznou. Tahanice a nepříjemnosti teprve začínají. Mladá princezna ukončila svoji modlitbu a vrátila se k vyšívání. Nesnášela nečinnost…

Ctihodný arcibiskup odříkal poslední potřebné formule. Klečeli oba vedle sebe. Ona vysoká, upravená do nejposlednějšího detailu. Celý dvůr užasl nad tím, že nádherné rudé roucho si princezna vyrobila sama. On pomenší, sotva odrostlý dětskému věku, oděn do roucha cizince. Nakonec obřadu svatojiřská matka představená vložila korunu i na hlavu nové markraběnky moravské, vévodkyně lucemburské a královny české. První a poslední Přemyslovny, co kdy usedla na český trůn…


Dodatek: Jedná se čistě o fikci a moje vlastní nápady, ne o historický fakt. To jen tak pro pořádek :)

Tags:
 
 
Nálada: okayokay
Poslouchám: TV from livingroom
 
 
 
Lucie ~ Dangerous: Oh Prague my lovedangerouss on September 18th, 2006 07:00 pm (UTC)
Kdyby se mi to nelíbilo, řekla bych, ať už to nečteš. Takhle tě musím povzbudit, čti, čti a čti a piš, piš a piš. :)
Alice Stronghold: bellsspiritofdream on September 18th, 2006 07:06 pm (UTC)
Jsem maniak :))