AC Odyssey

Aneb jak jsem se stala závislákem.
K současnému dni mám ve hře investováno přes 220 hodin. Nechci ani přemýšlet, co dalšího by se mohlo za ten čas udělat, kdybych ho "neprošustrovala" hrou. Ale když... ona je v mnoha ohledech tak skvělá!
Základní příběh, ve kterém se snažíte zachránit a znovu nalézt členy své rodiny, je velmi krásný (škoda, že mi polovina členů tak nějak umřela...), potom hledáte klíče k Atlantidě a vraždíte kyklópy, gorgony a mínotaury. A když už to vypadalo, že bude všem dnům konec, přišlo DLC a vaše krev se předávala další generaci. Momentálně vyšla první část DLC 2. Ocitla jsem se v podsvětí, setkala jsem se tam se svým hrdinným dědečkem Leonidem a Persefóné (that bitch!) mi dala úkol. Zabij dědečka a vrátím ti zpět jednoho milovaného člověka. To bylo pěkně nehezké. Dědečka za života nikdy nepoznáte, ale v Elyssejských polích máte docela šanci si s ním pěkně pokecat. Nakonec jsem to nedokázala, i když by mě zajímalo, jestli Persefona opravdu někoho vrátí. Musím dohledat.
Nejčerstvější zážitek bylo setkání s Kerbíkem. Vůbec si nechtěl hrát s míčkem a DLC skončilo. Zatím.
Takže další prázdně strávené hodiny v imaginárním světě, těšte se! :-)

Error

default userpic

Your IP address will be recorded 

When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.