Alice Stronghold (spiritofdream) wrote,
Alice Stronghold
spiritofdream

  • Mood:
  • Music:

Další halucinogení výplod

Chííí, ze všeho nejdřív jsem chtěla psát, jak jsem si užila zasloužené volno. Ale když si promítnu, co z toho je publikovatelná záležitost, radši budu mlčet a dál se bud jen pitomě usmívat. Taky asi vynechám fakt, že "tchýně" mě prostě nemá ráda a nemá, vždycky prostě musím udělat nějaký trapas, v tomhle případě si ho vlastně ani nejsem vědomá. Hej hou :D
No místo toho jsem večer sedla k počítači a napsala naprosto dementní cosi. Protože když člověk poslouchá fiXu, tak se inspirace dostaví natotata :D



Nad hlavou nám kvete nebe


Místo stříbrného úplňku se na něj z černé mihotající oblohy smála prapodivná spirála. Zachichotal se jako třináctiletá školačka a dal si další lok. Chtělo se mu křičet, chtělo se mu spát. Pokud možno obojí najednou. Krajina míhala kolem neskutečnou rychlostí, vířila barvami, které ještě nedostaly své jméno. Zakřenil se a zvedl ruce do výše. Obloha kvetla, měl pocit, že všechny hvězdy se dnes rozhodly spadnou jenom kvůli nim. Vítr se mu opřel do dlaní, neviditelné proudy vzduchu ho omotávaly a zvedaly ze sedadla. Nebýt jakési podivné zátěže v klíně, byl si jistý, že může uletět. Další lok a další pitomý škleb. Co je to sakra za zvíře? podivil se, když jeho oči konečně opustily veškeré venkovní podněty. Chlupaté cosi se hýbalo až nebezpečně blízko jeho hrudi. Měl pocit, že ho ožižlává obrovský houf opilých motýlů, ale sám se téhle hloupé myšlence zasmál. Motýli nemají jazyk, ha ha, vysmálo se mu jedno z jeho vnitřních já. Stvoření v jeho blízkosti nabývalo reálnějších podob. Hele, tak ne zvíře. Člověk je to. Ne, to není člověk. To je přece kamarád. Jeho kamarád. Jeho nejlepší kamarád. Ústa se sama otevírají, zvuky z nich vycházející asi dávají smysl přijímači. A nebo taky ne. Protože něco podivného a slaného mu teče po tváři. Zvědavý prst sám vystřelil, aby si vyzkoušel, jaké vlastnosti má podivná slaná kapalina. A za rukou následují jeho ústa. Slaná nic moc, ale to měkké a červené je na dotek příjemné. A chutná. Líbám ho? Explodovalo mu v hlavě. Líbám ho. Zopakoval si a pokrčil rameny. Ponořil se do polibku hlouběji, čtyři ruce se propletly. Nakonec byla na zadním sedadle jedna velká chobotnice.

***


Auto bez střechy si uhánělo noční silnicí. Řidička za volantem neměla sice čisté svědomí, co se týče množství požitého alkoholu, ale ještě se dokázala držet v rámci vyznačených linií. Už dobrých deset minut se smála tak, že kdyby to bylo ve fyzikálních zákonech, vršek její hlavy by se už válel bůhvíkde. A celé to začalo nevinně. Na zadním sedadle seděli vedle sebe, tak jim podala flašku. Aby se trochu uvolnila atmosféra. Ha ha, to to trvalo, ušklíbla se a dál sledovala silnici…

Tags: povídky
Subscribe
  • Post a new comment

    Error

    default userpic

    Your IP address will be recorded 

    When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
    You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.
  • 7 comments