?

Log in

No account? Create an account
 
 
03 December 2006 @ 11:07 pm
 
Ona se dívá, padá tříšť...
Je tu tma a ticho. Jediné světlo vrhá monitor a oranžové lampy v ulici... Jediným zvukem jsou šumící stromy a kapky deště. Nejsem unavená. Učila jsem se, ale moc se toho do hlavy nedostalo. Nevadí, zítra tomu chci věnovat celý den...
Je mi hezky. Je to zvláštní. Jsem sama ve tmě, sleduju měsíc, který sem tam prokoukne srkz husté mraky. Už totiž žádné smutky.
Mám snivou náladu...
...vidím šedavé obrysy nádherně hřejivého těla, které vedle mě leželo (a bude ležet, já to vím...). Vidím ruce, které jsou uložené pod tváří a občas vyvádějí pohyby ne nepodobné kočičím tlapkám. Vidím...
Vidím věci, které nejsou jenom v tomhle konkrétním okamžiku.

Cítím daleký pokoj. Cítím šedavé obrysy hřejivého těla, které se stočené do klubíčka oddává snům. Snad budou dobré...

Jak. Sním.
Tags: