?

Log in

No account? Create an account
 
 
14 December 2006 @ 09:25 pm
Zakázaná příchuť  
Už je na čase. Nechtěla jsem to dělat dřív, ale opravdu je na čase ztratit zbytky iluzí. Když jsem někdy v říjnu byla na exkurzi v Táboře, vzniklo na základě podivných řečí, většího množství alkoholu a mé podivné úchylné náladě právě toto. Povídka, ve které jsem si chtěla něco dokázat. Netušila jsem, jestli se to povede. Ehm, no, nevím. Snad ano. ;)
Měla by se odrhrávat kdesi v HP světě, mám určitou představu o tom, kdo jsou hlavní aktéři "děje", ale můžete si tam usmyslet koho jen vaše srdce rádo. Důrazně upozorňuji, že je to NC-17 a navíc PWP. Fakt nekamenovat! :)


Zakázaná příchuť


Škrábavý zvuk přerušil tok jeho myšlenek. Teprve teď si uvědomil, že jeho brk již delší dobu ryje do pergamenu nesmyly. Otočil se směrem k oknu, jímž zvídavý měsíc nakukoval dovnitř. Úplněk. Magická noc? Na druhé straně pokoje zaregistroval koutkem oka pohyb. Usmál se. Příjemné teplo pod společnou peřinou ho lákalo, ale… Ale? Podíval se ještě jednou na dopis, který (a posledních pár minut doslova) škrábal. Je těžké napsat odmítnutí, když vaše podvědomí stále skrývá onu tajemnou nabídku. „Ochutnal jsi někdy zmrzlinu šutrovku?“ – ta věta vypalovala v jeho hlavě díry. „Vím, že miluješ čokoládovou…“ pokračoval horký hlas dál a postupoval jeho myslí, „…je výborná. Sladká. Ale… Ty víš jak chutná čokoládová, ne? Bude tu vždycky. Ale…Zkusil jsi někdy šutrovku? Nemusí být jako čokoládová. Nebude taková. Ale… Nejsi zvědavý?“ Ano, zvědavý byl, jen co je pravda. Osoba na posteli se znovu zavrtěla. Přidat se? Nepřidat? Náruč je lákavá. Ale… Jak asi chutná šutrovka? V hlavě mu hučelo a musel jít načerpat čerstvý vzduch. Procházel se po chladných chodbách kouzelnického hradu a snažil se za pomoci vlhkých kamenů „vychladnout“. Už byl pevně rozhodnut o svém návratu do svého (jejich) pokoje. Čísi ruka mu náhle ucpala ústa. Chtěl vykřiknout a ruka automaticky sevřela hůlku. Ovšem pramen dlouhých blonďatých vlasů, který mu zavadil o oči, ho mírně uklidnil. Pokušitel je tu. Než se stačil vzpamatovat, byl vtažen do dveří, narazil na studenou zeď a jeho rty zcela nemilosrdně podléhaly hladovým polibkům. Tak takhle chutná šutrovka? Hrdelní vzdechy se odrážely od stěn chlapecké umírány. Ne, takhle chutná šutrovka… Surové zacházení mu kupodivu vůbec nedělalo zle. Tvrdě a rychle. Přesně tak, jak si ho představoval. Jak po něm toužil. Hlasité steny musely být slyšet už i na chodbě. Snažil se pobrat střípky rozumu a mít výčitky z toho, že školní hrad není to pravé místo zrovna pro tyhle typy experimentů. Má vůbec právo tohle dělat? V jeho ložnici ležel JEHO milovaný, snil a čekal, až se k němu přitiskne. A co dělá on? Ve skrytu špinavého záchodku ochutnává zakázané ovoce. Jenže myšlenky ho opouštěly stejně rychle, jako se je snažil neztratit. Už už se totiž blížil k vrcholu. Rukama se zatínal do veřejí. Ostré světlo ho zabolelo. Překvapený výraz v obličeji velice sympatického mladého muže ho bolel ještě víc. Chtěl něco říct. Něco udělat. Cokoliv. Ovšem pozice, ve které se právě teď nacházel byla výmluvnější než všechna slova. Zrudl. Moc. Cítil, jak ruka, která mu do tohoto okamžiku svírala jeho černé neposlušné vlasy, pomalu klesá dolů a tvoří cestičku na jeho mokrých zádech. „Ehm,“ ozvalo se mu za zády. S tím nejomluvnějším pohledem se zadíval do přítelova obličeje. Jenže jeho překvapený výraz zmizel. Místo toho se mu v očích ďábelsky zablýsklo. Trochu váhavě se k nim přiblížil, přitiskl se k němu a podél jeho těla se pomalu svezl dolů na kolena. Omámeně shlédl dolů, jen aby viděl tmavou hlavu, jak se rytmicky pohybuje a zpracovává jeho načatý klín. Vykřikl, když se všetečné ruce dlouhovlasého blondýna vrátily na předchozí místo. Skoro ho u toho přiškrtil, ale pokračoval dál. A znovu. A znovu. S hvězdičkami před očima vyvrcholil do přítelových úst. Ten statečně sál a sál, jako by ho chtěl vysušit do poslední kapky. Jenže slast přicházející zezadu neustávala. Stále přirážel a ač byl vzrušený, jeho vrchol se stále ještě neblížil. Nejprve si nevšiml, že příjemné teplo, co ještě před chvílí hřálo jeho vlastní klín, zmizelo. Ucho bylo zasaženu vlnou hlasitého výkřiku. Cítil zrychlující se rytmus, jenže kromě malátného pohupování se nezmohl na nic, protože se stále ještě houpal na vlnách orgasmu. Steny v jeho uchu pokračovaly, dech se zrychloval. Ostré nehty se zaryly do jeho ramen. Horká tekutina pomalu stékala a opouštěla jeho tělo. Ti dva za tím, jak se zdálo, vyvrcholili ve stejném okamžiku. Prudce vydechovali. Stísněný prostor kabinky najednou přestal být vyhovující. „Ehm“ bylo to nejsmysluplnější, na co se v tom okamžiku zmohl. Oddělili se od sebe, vysoukali se ven. Kolena se mu třásly, byl vděčný příteli, který ho podepřel…
Vyčerpaný se stočil do klubíčka do své postele, zavřel oči a vnímal jen teplo vedle ležícího těla. Zvláštní. Neměl výčitky svědomí. Přítelova ruka přejela po jeho vlasech a zátylku. „Příště můžeme využít i vhodnější prostor. Jako třeba ložnici…“ rty se dotýkal jeho ucha. „Ale jestli budeš mít ještě někdy potřebu experimentovat, chci u toho být od začátku.“ Přitulil se k němu a usnul. Takhle totiž chutná čokoládová.
Tags:
 
 
Nálada: tiredtired
Poslouchám: Vypsaná fiXa
 
 
 
Lucie ~ Dangerousdangerouss on December 14th, 2006 08:45 pm (UTC)
*grins*
Alice Stronghold: Black catspiritofdream on December 15th, 2006 07:18 pm (UTC)
;)
To se ti to machruje XD
Lucie ~ Dangerous: Alecdangerouss on December 15th, 2006 08:52 pm (UTC)
Nemám důvod. :)
(Anonymous) on December 15th, 2006 11:57 am (UTC)
Ada
...Za pravým uchem jí zaznělo krátké pubertální uchechtnutí.
"Ty jsi ale zlobivá holka...", řekl, přestal jí nevychovaně číst přes rameno a po anglicku zmizel. Stačila se ohlédnout, ale nezachytila víc, než záblesk blond vlasů a vůni hříšně drahé kolínské.
"Jsem. A líbí se mi to", usmála se těsně před tím, než stiskla kolonku ZVEŘEJNIT...

P.S.: Vsadím se, že ulítlejší obdivný koment jsi ještě nedostala...:O) Hezký den!
Alice Stronghold: Black catspiritofdream on December 15th, 2006 07:19 pm (UTC)
Re: Ada
Popravdě? Ne, fakt nedostala ;D
Lithinlithin on December 16th, 2006 06:49 pm (UTC)
Omgs. XD Pcohpila jsem to skoro až u konce, a tak sjem si to musela přečíst ještě jednou. Poslední věta tomu totiž dala něco... něco. Jo. :)
Alice Stronghold: Seregilspiritofdream on December 17th, 2006 01:41 pm (UTC)
Čokoládová je totiž nejlepší ;)