Alice Stronghold (spiritofdream) wrote,
Alice Stronghold
spiritofdream

  • Mood:

I zvony mají srdce, snad proto, aby mohlo puknout...

Tohle nějak nemám sílu vysvětlovat. Ostatně, poezie je právě o tom, aby si v ní každý našel, co potřebuje sám. Není to tak dávno, prohlížela jsem si staré příspěvky z dubna, kdy mi bylo podobně divně jako teď (ačkoliv důvod byl zcela odlišný). Nechápala jsem, teď s odstupem času, kde se ve mně vzala ta slova... A jsem o půl roku dál a najednou jsou tu zase.
Nemá jméno, nepotřebuje ho...
Nechám svoje zvony vyznít...


V tichosti kráčím podvečerem
obklopená stráněmi s padajícím kamením
a v zámotcích lepkavých pavučin
jak v zajetí osudu.
Karmínová krev slunce
které jak srdce před chvílí puklo,
mísí se v ledovém potoce
a modříny sesypávají své pichlavé paprsky
na temnotu dní.


Možná vám to připadá prázdné. I to je pocit...


edit:...za to že, za to že miluji, byť strach mi srdce svíral... Děkuji. Protože díků není nikdy dost ;)
Tags: poezie
Subscribe
  • Post a new comment

    Error

    default userpic

    Your IP address will be recorded 

    When you submit the form an invisible reCAPTCHA check will be performed.
    You must follow the Privacy Policy and Google Terms of use.
  • 6 comments