?

Log in

No account? Create an account
 
 
13 February 2007 @ 04:09 pm
Jsem pryč, ale stále žiju!  
Na tváři mám nesmazatelný úsměv a i když jsou chvilky, kdy se mi chce brečet, neztrácím dobrou náladu. Jen se mi stýská. A lepší to nebude do okamžiku, kdy už nebude důvod ke stýskání... Snad. Někdy.

A protože kamarádka je tak hodná, že mě občas pustí k síťovému spojení, využiju její přítomnosti ještě jinak. Sedí kdesi v místnosti a učí se básničku. Jo, vzpomínka na klasika... Nádhera a opětně vystihující. Takže si užijte si pana Seiferta.

...Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se se něco počíná,
něco překrásného se počíná...
Tags:
 
 
Nálada: nostalgicstýská se mi
Poslouchám: Iné kafe... asi :)
 
 
 
Lucie ~ Dangerousdangerouss on February 13th, 2007 05:41 pm (UTC)
Tohle se učí? Moc, moc pěkné. :) *dreams*
Alice Stronghold: polar bearspiritofdream on February 15th, 2007 05:08 pm (UTC)
*dreams*